Merkucio přichází připraven na maškarní ples..
M: Trochu si zatančíme
R: já ne já ne, probůh. Vy snad máte lehké nohy, já mám duši z olova.
M: Cupidova křídla si půjč od něho a s námi jen povylet
R: Klesám, láskou příliš obtěžkán
M: Tolik váhy na tak něžnou věc?...
R: Je láska něžná? Je násilnická, zlá, ukrutná a bodá jako trn!
M: Bud na ni rovněž zlý, když je zlá, když bodá, bodni též a umřeš láskou...
R: Je nerozumné tam jít, já měl jsem sen.
M: Já též.
R: Co se ti zdálo v něm?
M: že sen je často lež... přijdeme pozdě
R: bojím se, že brzy. sudba dosud skrytá ve hvězdách, ukrutná a příšerná se dnešní noci počíná sprlnovat. A že věk, jež nosím v prsou, třeba nemá ceny, náhle přerve nenadálá smrt...
Slavnost začíná v domě Kapuletů
R: (já že kdy miloval?...Já krásu neznal do dnešního dne!..)
R: Jestliže hrubou rukou ted tvou ruku svatá znesvěcuji, za pokání jen dva uzardělé poutníky, mé rty, nech zlíbat přečin smělého dotýkání...
J: Své ruce křivdíš poutníče, jež dotykem se mojí ruce klaní. Mé ruce jsou vždy pro poutníky světice a ten jejich polibek je pouhou rukoudání!
R: Vždyt světice má rty a ten poutník též...
J: Ano, leč k modlení je oba mají!
R: Mé prosí tvé, co ruce učin též, vyslyš je svatá, at si nezoufají.
J: Světice mlčí, prosbu splnujíc.
R: Jen mi ji splň a nemluv přitom nic.
R: Nyní byl hřích z mých rtů tvými snat
J: Na mých rtech je ted tvého hříchu tíha?
R: Mám je toho hříchu zbavit? Ach jak rád! vrat mi zpět mé hříchy!
J: líbáte jako kniha...
Ch: pospěšte paní, matka vás volá!
To je Romeo a je to Montek! Jediný syn našeho nepřítle!
R: (ona je Kapuletová!) Je po všem... je dokonáno!
J: Tys jediná zášti, lásko jediná. Spatřená brzy pozdě poznaná! Neštastně ses mi lásko narodila, mám ráda ted, co jsem si ošklivila!
Komentáře
Okomentovat